Přesně před 120 lety to byla obrovská sláva. Přišlo devět stovek lidí, dvě stě z nich i v sokolských krojích. Co se dělo? Dne 9. června 1901 se pokládal základní kámen Sokolovny, která byla postavena za pouhé čtyři měsíce. Kompletně i se zařízením vyšla na 10 tisíc korun. Přestože sokolové konečně získali vlastní budovu, neobešlo se to bez spousty zlé krve a bizarních situací. Rozhodnutí o výstavbě nové sokolovny podpořili duchové českých velikánů (především Karel Havlíček Borovský), které na spiritistických seancích vyvolával Jan Uhlíř. Přesto ani jejich přímluva málem nestačila. Když výbor Sokola odmítl návrh svého význačného člena Rudolfa Hilla, aby si směl k sokolovně přistavět byt s obchodem se smíšeným zbožím, vytvořila se skupina v čele právě s Hillem, která začala proti stavbě Sokolovny bojovat. Naštěstí neúspěšně. 9. června se tedy uskutečnila veliká slavnost pokládání základního kamene. Okrsek severní župy Moravskoslezské do Poruby zorganizoval pochodové cvičení, kterého se zúčastnili jednoty Moravská a Polská Ostrava, Opava, Přívoz, Vítkovice, Paskov, Kunčičky, Michálkovice a Orlová. Nechyběli ani porubští Sokolové s výjimkou příznivců Hilla, kteří akci bojkotovali. Závodní družstva z Opavy a Moravské Ostravy předvedla cvičení na bradlech, koni, s kužely a vzorná prostná IV. sletu. Slavnostní řeč o významu Sokola a důležitosti vlastní tělocvičny pronesl Jaroslav Pluhař z Bohumína. A na závěr se vše oslavilo v hostinci Františka Klosa. Porubští Sokolové na akci vybrali 1000 korun, po odečtení nákladů jim zbylo 400 korun, které využili při stavbě. 6.října pak oslavíme otevření Sokolovny.